Moje "lowbuy" před porodem

Vzhledem k tomu, že už se v naší domácnosti jedno dítě vyskytuje, od začátku těhotenství

jsem byla přesvědčená, že se vyhnu všem krásným

dečkám, klipům, bodyčkám a tak dále. Ale že v tomhle těhotenství, pokud do něčeho investuju, tak do sebe. No, to se nakonec nekonalo, protože vzhledem k průběhu těhotenství jsem si jakoukoliv investici do sebe vždy vyvrátila tím, že stejně jenom ležím, tak nic nepotřebuju a pořídím si to, až na tom bude rodinný rozpočet líp. No, zpětně myslím, že argument byl špatný, ale i kdybych si pořídila např. nové šaty nebo něco podobného, byla bych z toho akorát frustrovaná jako Pheobe v tom díle, kdy měla těsně před porodem trojčat a Monica s Rachel jí daly kožené kalhoty, ze kterých doufaly, že bude nadšená. Ale místo nadšení na ně Pheobe ječela, jak má mít radost z něčeho, co si ještě několik týdnů nemůže vzít na sebe. Tak přesně tak jsem si připadala. Pořídila jsem si nový zimní kabát, který jsem už roky vyhlížela a 30. narozeniny byly ideální příležitost. Oblekla jsem ho na sebe celkem 4x - a to vždy na kontrolu v nemocnici. Nevadí, radost udělal velikou a příští rok bude frekvence jeho nošení snad častější.

Když ale přišlo před porodem období hnízdění, projížděla jsem Vinted znovu a znovu a vymýšlela, co bych tak využila, co by nám usnadnilo život apod. A i když zakoupené věci byly bazarové a rozhodně jsem ušetřila tisíce, stejně to začalo lézt docela do peněz, a to jsem nechtěla. Tak jsem se rozhodla, že všechno další, co budu chtít, zkusím vymyslet z toho, co mám doma a nebo se poptám po kamarádkách. A protože doma mám hlavně látky a nitě, vznikla spousta krásného ušitého, co bych si normálně ani nekoupila, protože by to byla drahá nadbytečnost. Zároveň mi to před porodem hodně zaměstnávalo hlavu - na co chcete pořád myslet, když ležíte, čučíte a čekáte...

Jako první jsem si ze zbytkové metráže mušelínu ušila těhotenský šátek. Nový by stál několik set, zhruba tak 14 set, ale fyzioterapeutkou mi byl hodně doporučovaný. Napřed na podporu těhotenského břicha, které před zákrokem hodně padalo, a tudíž bolelo. A po zákroku jsem ho pak využívala na vázání kyčlí, které po několika týdnech ležení a těhotenské zátěži byly tak vychýlené, že jsem je musela vázat, abych vůbec nějak zvládala chodit. Na šátek jsem použila zbytky mušelínu, které mi tam ležely snad 8 let, tak jsem byla happy jak dva grepy.

Můj druhý radostný projekt byl potah do korbičky kočáru. Máme Thule kočár, který je sice perfektní, ale prostě je celý černý. Vevnitř šedý. S prvním dítětem jsem se nad tím pozastavila, ale vlastně mi to nevadilo, protože jsem ani nepřemýšlela nad tím, že to tak být

nemusí. A teď mi to vadilo tolik, že jsem projela Pinterest zleva doprava a potah ušila. Radost až na kost. Moje dítě nebude ležet v temnotě :)) Projekt to byl dost na punk, protože jsem obkreslovala molitanovou vložku, která v kočáru byla a to nešlo úplně jednoduše. Takže na punk, ale výsledek dobrý. :)

Předposlední projekt byly košíky do přebalováku. Napřed jsem počítala s tím, že navštívím pepco a posbírám pár plastových. Ale když jsem si představila, kolik to zase bude stát a kolik plastu domů přitáhnu a jak to bude vypadat... poslala jsem radši mamku do galanterie a investovala jsem do silnější výztuhy... košíky tak kromě výztuhy opět vznikly ze zásob.

A poslední, co jsem stihla, byl kapsář na postýlku. Nutný rozhodně není, ale pohodlný ve všech směrech ano. Látku jsem použila "dinosaurovskou", kterou jsem koupila pro staršího na jeho mantinel k posteli a jako podklad jsem použila zbytky, co už opět ve skříni leží roky a já jsem nevěděla, co bych tak s nima... Tak teď už mají využití.

Víc jsem toho nestihla, ale přineslo mi to spoustu radosti. Nejen z vytvořeného a ušetřených peněz, ale taky z procesu, že jsem zaměstnala hlavu a že to nebylo nic, co "musím", nebo co by mělo být na milimetr přesně, protože to poputuje k zákazníkovi. Bylo to na punk, s radostí, v totálně tvořícím flow... perfektní před porodem. :)

Teď už jenom dodělat ten "dinosaurovský" mantinel pro staršího a potah na jeho postel a zas budu mít na chvilku splněno, než si vymyslím něco dalšího. A tu investici "do sebe" si plně vynahrazuju po porodu. Doporučuju :))